Založení Sokola v Metylovicích

Ve čtvrtek večer 24. listopadu 1912 se začala psát více než stoletá historie Sokola. O tom, jak a proč byla založena Tělocvičná jednota, vypovídá dobový zápis z pamětní knihy, tehdejšího kronikáře a pozdějšího starosty jednoty, učitele Josefa Müllera, který byl ve věku 24 let aktivním účastníkem ustavující Valné hromady a byl i u samotného zrodu Sokola v roce 1912.
Kronikářův zápis je napsán kurzivou, je zkrácen a redakčně upraven a psán běžným typem písma. Takto je popsáno období zhruba deseti let, do dalšího významného předělu v životě jednoty, do otevření nového sokolského svatostánku – nové Sokolovny.

Roky 1912 – 1918

Život spolkový před založením Tělocvičné jednoty Sokol v Metylovicích soustřeďoval se v Národní jednotě, která vznikla na troskách bývalé Čtenářské besedy v Metylovicích a pak ve straně křesťansko sociální a Omladině. V Národní jednotě soustřeďoval se živel pokrokový, v Omladině a straně křesťansko sociální živel konzervativní.

Život v Národní jednotě byl rušný a plodný. Pořádány byly přednášky, kursy, založena štěpařská školka, hraná byla divadla, koncerty a jiné. Nebylo tedy nutno ještě zakládati Sokola, protože půda pro něj nezdála se ještě dost připravena. Když, ale z místní Omladiny počal se tvořiti tělocvičný spolek Orel, bylo nutno pomýšleti na vznik Sokola, aby pokroková mládež mohla také cvičiti a aby jim mohlo se čeliti působení Orla.

Již předtím někteří nynější členové jednoty docházeli cvičit do sousedního městečka Frýdlantu do tamější Tělocvičné jednoty Sokol. Ti pak se usnesli, že založí jednotu u nás v Metylovicích. Byli to bratři Vachala Josef, stolař; Pajurek Emil, dělník; Žídek Bartoloměj, dělník; všichni z Metylovic.

Ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol v Metylovicích byla konána 24. listopadu 1912 v Metylovicích v Obecním hostinci v místnostech bývalé Čtenářské besedy. Zahájil ji bratr Müller Josef, učitel v Metylovicích, vylíčiv účel i význam myšlenky sokolské. Přečteny stanovy vydané Českou obci sokolskou v Praze a přistoupeno k volbám. Za první činovníky naši jednoty zvoleni z přítomných aklamaci tito bratři:

  • starostou – Svoboda Josef, vážný
  • náměstkem – Bílek Jan, rolník
  • náčelníkem – Vachala Josef, truhlář
  • jednatelem – Müller Josef, učitel
  • účetním – Kolčava Bohuslav, učitel
  • pokladníkem – Závodný Jan, zámečník
  • hospodářským správcem – Bílek Jan Cyril, řemenář
  • zapisovatelem – Bílek Štěpán, dělník
  • členy výboru – Böhm Petr, učitel; Merta Jiří, klempíř; Vachala Josef starší, domkář
  • přehlížiteli účtů – Svoboda Karel, domkář.

Zápisné bylo stanoveno na 1 K a příspěvky členů zakládajících 30 K, jednou provždy, členů přispívajících 4 K ročně, členů činných 30 haléřů měsíčně.

Ve výborové schůzi konané dne 8. prosince 1912 usneseno zakoupiti potřebné knihy, tiskopisy, 50 kusů vázaných stanov, podati žádost o nošení stejnokroje, zakoupiti bloky „cihel“ ku stavbě Sokolovny, odebírati Věstník ČOS a přihlasiti se jako samostatná jednotka k župě Moravskoslezské se sídlem v Moravské Ostravě.

Byli jsme zařazeni do okrsku sedmého.

Tolik první zápis sokolského kronikáře Josefa Müllera v knize pod názvem Památník Sokola v Metylovicích.

O rok později má již jednota 42 členů. Místem schůzek je místnost bývalé Čtenářské besedy v Obecním hostinci, kde se na zakoupeném tělocvičném nářadí i cvičí. Cvičení probíhají 3 x týdně. Začal se nacvičovat i divadelní kus „Na rodné hroudě“ od J.F. Karasa. Kronikář píše: hráno dobře, jak ovšem tomu dovolovalo jeviště velice nepatrných rozměrů. (Jeviště mělo cca 3 x 3 m) Návštěva průměrná, čistý výnos byl 34 K.

Kromě divadelního představení konáno bylo 5 přednášek se světelnými obrazy.

Na konci roku v pokladně zůstalo všeho všudy 15 K.

Následující rok 1914 byl poznamenán sarajevským atentátem na následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d´Este. Těsné poté začala 1. světová válka.“ Zarachotily pušky, zaduněly temné rány z děl, zaúpěli ranění, sténali a chropěli umírající. – válka, moderní válka šla světem“, píše kronikář Müller.

Klidný tok života se změnil. Mužové, bratři, synové odcházeli na vojnu. Činnost se minimalizovala, až v roce 1915 veškerý sokolský život v Metylovicích odumřel.

Zatím na frontách umíraly miliony vojáků. Z narukovavších metylovských Sokolů padli čtyři a jejich jména jsou: Bílek Štěpán, Petr Josef, Pajurek František a Svoboda Dominik. Čest jejich památce.

Do zajetí na ruské frontě utekli bratří Vachala Josef, Panáč František a Kořený František. Jako legionář padl v Rusku Panáč František, učitel ve Lhotce.

Válka skončila, již za oběť padly mnohé nadějné životy. Spolkový život se začal oživovat. 16. dubna 1918 se konala v obecním hostinci v místnostech Besedy mimořádná Valná hromada za účastí 48 sester a bratrů. Ta zvolila nové vedení Sokola v čele se starostou Karlem Svobodou, obchodníkem a činnost jednoty se začala pozvolna rozvíjet. Výborová schůze 10. října byla poslední za starého Rakouska.

28. říjen 1918

Jako záchvěv jara, jako tajemný krásný den z neznáma rozletěla se naši vesnici, zpráva, že okovy naší poroby jsou zpřetrhány, že jsme národem svobodným, nikomu na světě nepodaným, jen sobě odpovědným, je psáno v sokolském památníku.
Byla vyhlášená samostatná Republika Československá.

V jednotě bylo osvobození oslaveno slavnostní Valnou hromadou s pestrým programem, proslovy, živými obrazy, recitací vlasteneckých veršů a zpěvem sokolské a národní hymny. Již koncem roku 1918 se odehrál divadelní kus „Lešetínský kovář“ a také s obrovským úspěchem hra „Ondráš a Juráš“.

1919 – 1922

Začátkem roku 1919 na základě nepokojů vyvolaných hnutím bolševickým, byla zřízena z řad sokolstva Branná četa. S výcvikem se započalo ihned a cvičilo se skoro denně. Zbraně a to 4 pušky i s bodly zapůjčila župa Moravskoslezská. Brannou četou bylo cvičně provedeno obsazení Metylovic.

Na Valné hromadě bylo usneseno, uspořádat první šibřinky s rázem „Mezi Valachy“. Tyto byly vykonány v národních krojích a vydařily se v každém ohledu. Začalo cvičení žactva, mužů i žen. Největší odpůrci cvičení žen byli místní klerikálové, kteří nemohli nějak pochopit, že žena může také cvičit a říkali, že je to takové „bohaprázdné vykřivjani se a komedie“.

Méně slavným zjevem tohoto roku byly osobní spory v jednotě, které celý slibně započaty sokolský život skoro úplně udusily. Novými volbami se víceméně spor urovnal. Starostou Sokola byl zvolen Josef Müller.

Po vzoru jiných jednot byly 24. dubna 1919 před farou na návsi slavnostně vysazeny Lípy svobody.

Velký ohlas zaznamenala přednáška o Mistru Janu Husovi. Poté se průvod odebral na Čupek, kde byl zapálen slavnostní oheň. Kronika píše: O velikosti průvodu učiníme si správný dojem, když si představíme, že začátek průvodu byl již nahoře a konec u Obecního hostince.

Velká část sokolů se zúčastnila dobrovolných Sokolských odvodů, když maďarští bolševici krátce obsadili část Slovenska a řádná armáda ještě nefungovala. Byla založena při Tělovýchovné jednotě sokolská knihovna.

V tomtéž roce byl ustaven Stavební fond na postavení nové Sokolovny a vybráno od členů výboru k tomuto účelu 850 K.
V roce 1920 již byla činnost Sokola stabilizována. Pro zajímavost, ze 24 různých vyjmenovaných sokolských funkcí jich ženy vykonávaly plných 10. Probíhala pravidelná cvičení, mužů, žen, dorostu a dorostenek, žaků a žáček. Důraz byl kladen i na osvětovou činnost. Na počest narozenin prezidenta T.G. Masaryka šel vesnici lampionový průvod, hrálo se divadlo. Šibřinky proběhly úspěšně. Návštěva pěkná a finanční výtěžek dobrý. Ráz byl „V pekle“.

Členové byli vysláni na župní slet do Michálkovic u Ostravy. V tomto roce se konal v Praze i slavný VII. Slet všesokolský. 7 mužů a 3 ženy převážně v sokolských stejnokrojích si dovezli nezapomenutelné zážitky.

Začátek roku 1921 byl ve znamení Valné hromady a šibřinek. Jejich název je výmluvný. „Co Čech, to muzikant“ . Je uskutečněna přednáška o T.G. Masarykovi, je podniknuta vycházka na Ondřejník. Bylo zakoupeno 26 cvičebních úborů.

Členové ze zúčastnili okrskového cvičení v Místku a bylo poprvé uspořádáno Veřejné cvičení. Cvičilo se na cvičišti na louce p. Jana Kuhejdy (u školy), který ji bezplatně půjčil pod podmínkou, že sokoli si cvičiště sami upraví. 24. července 1921 se v 15 hodin odebral průvod za zvuků hudby ke cvičišti. Po proslovu starosty TJ Josefa Müllera, započaly cvičit žačky s míčky. Pak žáci – skupinová prostná, dorostenky s kroužky. Muži nářadí, ženy prostná, muži prostná a na konec žáčky národní tance se zpěvy. Následovala nenucená veselice.

V roce 1922 je ustaveno Stavební družstvo za účelem postavení Sokolovny. Sletu v Opavě se zúčastnilo 24 cvičenců z řad žáček žáků, dorostu žen a mužů.

Pod vedením režiséra Divadla moravskoslezského v Ostravě p. Černého, který byl v Metylovicích na prázdninách se nastudovalo divadelní představení Maryša od bratří Mrštíků. Hrálo se v přírodě u Kubalova lesíka. Jeviště postaveno, nastavěny domky z desek a papíru. Kronikář píše: hrálo se s dobrým úspěchem. Jen strašná nepohoda, která trvala až do začátku představení (3 hodiny odpoledne) byla příčinou, že jsme na vstupném vybrali jen tak na krytí režie. Odhodlali jsme se opakovat kus o týden později. Hlediště jsme hlídali ve dne v noci, aby nám někdo nepobral desky. Druhé představení skončilo finančně stejně jako první, ač počasí nám přálo. Morální úspěch, finanční žádný.

Majetek jednoty při početí přestavby Sokolovny v roce 1923:

1. V hotovosti 4 800 Kč
2. Pozemek 3 724 m2 a 3 Kč 11 172 Kč
3. Cihel 20 000 a 0,65 Kč 13 500 Kč
4. Kámen stavební 50 m3 a 45 Kč 2 250 Kč
5. Klavír 3 000 Kč
6. Knihovna 500 Kč
7. Skříň 600 Kč

Celkem 41 822 Kč.


Kontakt
TJ Sokol Metylovice
Adresa: Metylovice 111, PSČ: 739 49
E-mail: sokol.metylovice@gmail.com
IČO: 683 34 630
Odpovědná osoba: Milan Hajdušek
Spojte se s námi
TOPlist