Sokolovna v Metylovicích – bakal.práce

Ostravská univerzita v Ostravě

Filozofická fakulta katedry Umění a kulturního dědictví

Sokolovny v okrese Frýdek – Místek

výňatek z bakalářské práce BcA. Veroniky Fatrdlové

(použito se souhlasem autorky, již bylo při tvorbě této práce pomoženo)

Myšlenka zřídit si vlastní sokolovnu se nesla, tak jako v jiných obcích, celým životem zdejšího Sokola od samého počátku. Již při založení jednoty v roce 1912 bylo zakoupeno 100 cihel (sic!) s vidinou budoucího využití při výstavbě. Tato snaha však byla zapomenuta v době 1. světové války. K životu byla znovu uvedena až na valné hromadě dne 19. ledna 1919. V této době bylo sokolskou jednotou vybráno místo u školy jako vhodný stavební pozemek. Žádost však byla obcí zamítnuta a žádné jiné místo sokolu přiděleno nebylo, což znamenalo, že veškerá dosavadní snaha tak byla bezvýznamná.

S odstupem času se ukázalo, jak moc byla pro Sokol v Metylovicích důležitá výstavba továrny na zpracování kůží „Antonia“, patřící Antonii Bílkové. Tato továrna vznikla již dávno před vznikem Sokola. Datum výstavby továrny není sice přesně známo, ale není pro tuto práci až tak důležité. Důležitou roli z pohledu sokola naopak sehrála samotná budova továrny. Po válce se v továrně postupně omezovala výroba, až v ní pracovní ruch ustal nadobro. Tato budova se zdála být na počátku jako stvořená pro účely sokolovny. Podle mnohých potřebovala jen nevelkou úpravu. Ozývaly se však také hlasy odpůrců, kteří tvrdili, že se budova k tomuto účelu nehodí a že naopak úpravy nutné pro provoz budou velmi výrazné.

Velmi důležitým se pro řešení tohoto problému ukázal příchod Kuneše Odstrčila do Metylovic, který dostal místo správce na zdejší škole. Tomu se myšlenka vzniku sokolovny velmi líbila a začal se angažovat v prosazování její realizace. Na začátku roku se uskutečnila schůzka s paní Bílkovou o koupi továrenské budovy. Kvůli požadované vysoké ceně se však prodej nepodařilo dohodnout a začalo se znova počítat s druhým řešením, a to s postavením úplně nové sokolovny na některé z nezastavěných parcel. Začal se tedy opět vybírat vhodný pozemek. Tím byla nakonec přece jen louka za školou. Pozemek byl získán a začala se řešit otázka zajištění materiálu. Na zakoupeném pozemku bylo dostatek cihlářské hlíny, a tak se sokolové pustili vlastními silami do výroby cihel, kterých nakonec vzniklo na 30 000. Materiál byl získáván postupně. Kamení a dřevo sokolové získali zdarma, respektive za poloviční cenu od soukromníků z Metylovic a okolních vesnic. Plány byly zadány architektu Herinkovi z Brodku u Přerova a byly vypracovány dle Sokolovny v Brodku. Sokolovna měla stát za školou, frontonem k cestě. Plán této budovy však nikdy nebyl realizován, neboť kvůli nízkému rozpočtu nepřišla přislíbená finanční podpora z Moravskoslezské župy.

Mezitím se však stalo něco, co posunulo snahu získat vlastní sokolovnu mnohem dále. Paní Bílková, majitelka továrny „Antonia“, poslala dopis o snížení svých požadavků na prodejní cenu. Po dlouhém vyjednávání byla koupě budovy nakonec dojednána za cenu 94 000,- Kčs a to v lednu roku 1923. Dne 3. března se stavba definitivně stala majetkem Sokola. Hned den poté se začalo s přípravami na úpravu budovy, převážně interiéru. Plány vyhotovil stavitel Tyleček ze Sviadnova. Díky najatým pracovníkům šla práce na úpravách velmi rychle. Zatímco se některé zdi bouraly, jiné se současně stavěly. Interiér tedy rychle nabýval nového vzhledu. Přestavba sokolovny trvala necelé 3 měsíce. Otevření proběhlo 1. července 1923. Aby sál nezel prázdnotou, byly do něj zakoupeny z Prahy, ze Zemědělského nakladatelství, bysty významných osobností Tyrše, Fügnera, Masaryka, Husa, Komenského, Čecha, Smetany, Havlíčka, Holara a Palackého.

V průběhu 2. světové války byla sokolovna zabavena. Až v roce 1945, po znovuzahájení tělocvičné činnosti, se opět stala majetkem metylovického Sokola, s čímž ovšem také souvisel dluh, který během války vystoupal až na 141 tisíc, a se kterým se metylovický Sokol musel vyrovnat. O dva roky později  (1947) se začalo hovořit o přestavbě sokolovny. Byla určena povinná pracovní doba pro členy a vyhotoven rozpočet na úpravu a rozšíření sokolovny. Ten měl být zadán staviteli Ing. Hofmanovi pobývajícímu u Frýdku. K přestavbě však nedošlo, od roku 1951 až po rok 1962 probíhaly na sokolovně neustálé drobné úpravy.

Rok nato byl Okresní stavební podnik ve Frýdku-Místku požádán o vypracování projektové a rozpočtové dokumentace pro generální opravu sokolovny. Krajským výborem ČSTV bylo na generální opravu sokolovny uvolněno cca 300 000,- Kč. Oprava se však neuskutečnila.

Počátkem roku 1970 byla po několikaleté stagnaci otázka generální opravy již chátrající sokolovny znova otevřena. Hlavním úkolem bylo najít projektanta, který by pro začátek obstaral zaměření stávající budovy a navrhl vhodné úpravy. Projektantem se stal stavitel Typovský z Žabně. Byl autorem 1. návrhu na úpravu a modernizaci sokolovny. Vzhledem k připomínkám sokolů vypracoval další návrhy a teprve s těmi se postupovalo dále na okresní výbor. Původní rozpočet na modernizaci sokolovny byl 800-900 000,- Kčs. Celé úsilí nejen výboru, ale celého sokola, realizovat zahájení přestavby budovy sokolovny, bylo dovršeno roku 1971, kdy se začalo s modernizací.

První fází celé modernizace byla demolice některých částí. Na bourání sokolovny byl zvláště pro staré členy, kteří v roce 1923 budovu vlastními silami přebudovali z bývalé továrny na sokolský stánek, hodně smutný pohled. Patrová levá část budovy byla zbourána až v roce 1972. Téma „modernizace“ si žádalo největší pozornosti sokolského výboru po celý rok.

Finální plán výstavby byl rozdělen do 3 etap. Do první etapy „modernizace sokolovny“ bylo zahrnuto vybudování kotelny, sklepních prostor, šaten a sociálního zařízení pro cvičící, a vybudování tělocvičny. V druhé etapě se počítalo s úpravou sálu, jeviště a kulisárny pro účely kina a divadel. V třetí etapě byla v plánu výstavba restaurace a bytu pro sokolníka. Slavnostní otevření nové tělocvičny proběhlo 24. listopadu 1974. Až 10. 1. 1980 však proběhlo oficiální předání nově upravených prostor, a to severního vchodu, vstupní haly se šatnou a sociálním zařízením.

Historie vzniku Sokolovny v Metylovicích je o poznání delší než v jiných případech. Důvodů můžeme nalézt hned několik. Především se nejednalo o stavbu, která by vznikla podle sokolských potřeb. Budova se přizpůsobovala průběžně, s ohledem na finanční prostředky a také politickou situaci, které finální podobu dost komplikovaly. S nadsázkou se dá říct, že dříve, než byla budova dokončena, musela se pro špatný stav již rekonstruovat. Proto se také dočítáme, že definitivní podoba sokolovny vznikla až v roce 1980, po několika přestavbách a úpravách. Základní požadavek však zůstal splněn, a to, že v interiéru vznikla tělocvična, která sloužila potřebám Sokola a občanům Metylovic.

Současná podoba se od původní dosti liší. Prvotní vzhled sokolovny byl přizpůsoben stávající podobě továrny. Jednalo se o budovu obdélného půdorysu, ukončenou sedlovou střechou. V průčelí byly na obou stranách umístěna boční křídla ukončená sedlovými střechami. Levé křídlo bylo vyvýšené nad hlavní průčelí. Pravé křídlo bylo naopak nižší a nedosahovalo ani výšky budovy. Při přestavbě v 70. letech byla stavba vyvýšena a ukončena rovnou střechou. Levá část průčelí byla zbořena. Sedlová střecha pravého křídla byla sundána a také to bylo zastřešeno rovnou střechou. Na vnitřní boční straně byl umístěn vchod. Hlavní fasádu vyplňovala ze 2/3 okna, neboť převážnou většinu prostoru zaujímala tělocvična, pouze v pravé části v úrovni pravého křídla byly vybudovány v suterénu šatny, sprchy, a sociální zařízení.

Sokolovna v Metylovicích, jako jediná z uvedených v této práci, není postavená na zelené louce, ale je přestavěná z již existující budovy, která sloužila pro zcela odlišné účely. Tímto se stala výjimečnou mezi ostatními. Její finální podoba se však náramně přibližuje koncepci Sokolovny ve Vratimově, kdy ústředním prostorem je obdélná dispozice, v níž je umístěna tělocvična prosvětlená okny po celé délce hlavní fasády. Ta je jednou z delších stran. K této části je pak přistavěn prostor se vstupem, který byl určen jako prostor pro šatnu, sociální zařízení, kotelnu, byt sokolníka apod.

 


Kontakt
TJ Sokol Metylovice
Adresa: Metylovice 111, PSČ: 739 49
E-mail: sokol.metylovice@gmail.com
IČO: 683 34 630
Odpovědná osoba: Milan Hajdušek
Spojte se s námi
TOPlist